Celoročním projektem Kafka100 si Židovské muzeum v Praze u příležitosti stého výročí úmrtí Franze Kafky připomíná dílo i osobnost tohoto mezinárodně ceněného spisovatele. Zveme vás na kulturní program pro dospělé i děti.
Kafka100
22. 9. – poslední šance na komentovanou prohlídku výstavy Samsovo tajemství
Zveme vás na jedinečnou komentovanou prohlídku výstavy předního izraelského typografa a umělce Odeda Ezera, kterou si připravila kurátorka výstavy Michaela Sidenberg. Jedná se o poslední příležitost poslechnout si odborný výklad ke „kafkovské“ výstavě „Samsovo tajemství“, kterou Židovské muzeum v Praze připravilo v rámci projektu Kafka100. Výstava bude poté 30. září deinstalována.
Výstava „Samsovo tajemství“ je otevřená bezplatně až do konce září
Až do konce září mohou všichni návštěvníci zavítat bezplatně do pražské Galerie Roberta Guttmanna a v potemnělém prostoru se nechat inspirovat výstavou izraelského typografa Odeda Ezera. Jeho „Samsovo tajemství“, které otevírá nejednu kafkovskou otázku, může být impulsem pro vlastní tvůrčí činnost. Na konci září se navíc můžete těšit na další speciální komentovanou prohlídku s kurátorkou této výstavy, Michaelou Sidenberg.
Komentovaná prohlídka kurátorky Michaely Sidenberg k výstavě Samsovo tajemství již 26. 6.
Na středu 26. června si kurátorka výstavy Odeda Ezera „Samsovo tajemství“ a naše šéf-kurátorka Michaela Sidenberg připravila jedinčnou komentovanou prohlídku. Začátek v Galerii Roberta Guttmanna v 18:00, vstupné 100 Kč, pro členy Společnosti přátel ŽMP zdarma.
„Zatímco magické scenérie z temných zákoutí pražských uliček prostě sytili jinošskou fascinaci
záhadami, příběh Řehoře Samsy se svých čtenářů dotýkal v mnohem intimnější rovině. Byl fantaskní a místy až groteskní, současně ale musel v každém, kdo jej četl, vzbudit určitý neklid….“
Kalendář akcí
Izraelský typograf Oded Ezer vystaví své výtvarné pojetí obálek dvaceti čtyř knih od autora Řehoře Samsy. Není přitom zcela jasné, zda tyto knihy či jejich údajný autor Řehoř Samsa kdy vůbec existovaly...
4. června 2024 - 30. 9. 2024, Galerie Roberta Guttmanna, U staré školy 153/3
Venkovní hra „Hledá se Odradek“ je založena na motivu jedné z Kafkových povídek a vybízí k hledání bájného tvora, díky kterému účastníci hry poznají Židovské Město v jeho původní urbanistické podobě – tedy před pražskou asanací.
od 1. dubna 2024 po celý rok, hra v ulicích Josefova
Zveme Vás na sérii přednášek a panelových diskuzí, které představí Kafkovy myšlenky v kontextu dnešní doby. Tři dny "nabité Kafkou".
17. - 20. června 2024, Maiselova synagoga (18. června též Knihovna Václava Havla), Praha
Historické okénko
červenec – Kafka má dost ponižování od „šéfů“
Motiv ponižování uchazeče o zaměstnání nebo zaměstnance jeho nadřízeným se u Kafky objevuje hned v několika dílech. Do svého deníku si 30. července 1914 zapsal „řeč ředitele k obtížnému uchazeči o místo“: ….“Banz, ředitel pojišťovací společnosti Pokrok, se pochybovačně díval na muže, který stál před jeho psacím stolem a ucházel se u společnosti o místo sluhy…“dlouhý jste, to ano..to vidím, ale co jste ještě jinak? U nás jsou sluhové poloviční úředníci a musí umět víc než olíznout známky… Máte podivný tvar hlavy… Cože? Vy jste rok vůbec nepracoval?… To Vaše šeptání mne znervózňuje.. Jděte už, nejsem oprávněný udílet milosti..“
červenec – Kafka si sám sebe představuje jako olympijského vítěze v plavání
V červenci roku 1920 musel být Kafka plný očekávání z nadcházejících olympijských her, které se konaly v Antevrpách. Ty začaly v půli srpna, 18 měsíců po konci první světové války. Do intelektuála Kafky by možná kdekdo sportovní ambice neřekl, on ale už v srpnu roku 1920 sepsal frangment dochovaný v tzv. „Svazku 1920“, ve kterém sportovní výkony, především plavání, adoruje. Přímo píše: „Vrátil jsem se z olympiády v Antverpách, kde jsem vybojoval světový rekord v plavání na 1500 metrů.“ Kafka přitom fragment psaný v ich formě nepodepsal jménem skutečného vítěze závodu, Američana Normana Rosse, ale jeho citace „byl mi přiznán světový rekord“ směřuje k němu samotnému.
Červen – hic, Kafka si dává pivo
Před sto lety, 2. června 1924 napsal Franz Kafka v dopise Julii a Hermannu Kafkovým: „A pak, jak píšete, dát si spolu „pořádnou sklenici piva“, z čehož usuzuji, že otec nemá pro m ladé víno valný smysl, v čemž mu dávám za pravdu, i ohledně piva. Ostatně jsme spolu, jak si teď, když je vedro, často vzpomínám, pívali pivo pravidelně, před mnoha lety, když mě s sebou tatínek brával na Občanskou plovárnu.“ V této době ale již Kafka trpěl tuberkulózou hrtanu a polykat dokázal už jen za velkých bolestí, pivo mu zřejmě ulevovalo.