Kafkovou Proměnou inspirované delirické líčení o vzkříšení Řehoře Samsy na smetišti za městskými hradbami, které v červnu 1916 uveřejnil na stránkách deníku Prager Tagblatt spisovatelův obdivovatel Karl Brand, je dokladem toho, že od prvních dnů po svém vydání jitřila povídka nejen fantazii čtenářů, ale také tvůrců. Například takové, jaké předkládá Oded Ezer v rámci výstavy Samsovo tajemství.
Přední izraelský typograf Oded Ezer pracuje s předpokladem, že Samsa nebyl pouhým protagonistou slavné povídky, ale plodným autorem literárních děl, která ovšem, protože neměl štěstí jako Kafka, nikdo nezachránil. Dochoval se pouze seznam titulů čtyřiadvaceti nikdy nevydaných knih.
Ezer vytváří obálky ztracených knih a současně si pohrává s představami o tom, jak Samsa žil, jak přemýšlel, co mu přinášelo radost a co naopak úzkost nebo vytržení. Knihy mají své obálky a tituly, ale jejich stránky zejí od první do poslední prázdnotou. Najdou se ještě někdy Samsovy ztracené rukopisy? A pokud ano, jaké budou? To vše je alespoň prozatím zahaleno tajemstvím.
Výstava bude jedním z vrcholů celoroční programové série, kterou Židovské muzeum v Praze pořádá pod názvem KAFKA 100. Výstavu budou doprovázet komentované přehlídky s kurátorkou Michaelou Sidenberg, a taktéž vzdělávací program určený žákům základních a středních škol.
Oded Ezer©2023, kresby z cyklu The Samsa Enigma
