Celoročním projektem Kafka100 si Židovské muzeum v Praze u příležitosti stého výročí úmrtí Franze Kafky připomíná dílo i osobnost tohoto mezinárodně ceněného spisovatele. Zveme vás na kulturní program pro dospělé i děti.
Kafka100
VÝSTAVA PŘEDNÍHO IZRAELSKÉHO TYPOGRAFA ODEDA EZERA BUDE JEDNÍM Z VRCHOLŮ ROKU FRANZE KAFKY
4. června letošního roku, v němž si připomínáme sté výročí úmrtí pražského spisovatele Franze Kafky, startuje v Galerii Roberta Guttmanna Židovského muzea v Praze výstava předního izraelského typografa a umělce Odeda Ezera. Instalace ve stylu fiktivního dokumentu staví na fantaskní představě protagonisty jedné z nejslavnějších Kafkových povídek. Řehoř Samsa je zde představen coby zapomenutý literární génius, jehož dílo záhadně zmizelo… Více o výstavě
Kompletní pražský Kafkovský program v online brožuře
Pokud si chcete prohlédnout všechny možné akce konané u příležitosti sta let od úmrtí Franze Kafky tento rok v Praze, prohlédněte si brožuru, kterou se všemi partnery projektu (včetně nás) připravil projekt Kafka2024. Brožuru si prohlédněte zde: Kafka 2024 v Praze program Final
Vydejte se za Odradkem
Kalendář akcí
Literární zastavení přiblíží vztah Franze Kafky a Mileny Jesenské, které byly adresovány Dopisy Mileně.
15. května, 19:00, Maiselova synagoga, Praha
Venkovní hra „Hledá se Odradek“ je založena na motivu jedné z Kafkových povídek a vybízí k hledání bájného tvora, díky kterému účastníci hry poznají Židovské Město v jeho původní urbanistické podobě – tedy před pražskou asanací.
od 1. dubna 2024 po celý rok, hra v ulicích Josefova
Izraelský typograf Oded Ezer vystaví své výtvarné pojetí obálek dvaceti čtyř knih od autora Řehoře Samsy. Není přitom zcela jasné, zda tyto knihy či jejich údajný autor Řehoř Samsa kdy vůbec existovaly...
4. června 2024 - 30. 9. 2024, Galerie Roberta Guttmanna, U staré školy 153/3
Historické okénko
KVĚTEN – KAFKA SE ZMATENĚ DVOŘÍ MILENĚ JESENSKÉ
Milena Jesenská, jedna z ústředních ženských postav okolo Kafkova života, byla první Kafkovou překladatelkou do češtiny. Na konci dubna 1920 vyšla v pražském literárním časopise Kmen povídka Topič a v květnu obdržel Kafka od Jesenské první výtisk Kmene s Jesenské překladem. Kafka, který chtěl s Jesenskou udržovat písemný kontakt, ji poté např. napsal: „Chtěl jsem slyšet o Vás, a ne ten až příliš známý hlas z dávného hrobu… V každém případě je ta povídka propastně špatná, mohl bych Vám to, milá paní Mileno, tak snadno jako nic jiného dokazovat řádek po řádku.. že tu povídku máte ráda, jí přirozeně dává hodnotu, ale poněkud to kalí obraz světa.“
Květen – Kafka si dělá nepřítele
Franz Kafka byl mezi přáteli i širším okruhem svých známých a spolupracovníků zřejmě docela oblíben. Podle Reinera Stacha byl jediným Kafkovým zjevným nepřítelem Ernst Weiß, konkureční spisovatel a lékař. Ten do jednoho ze svých dopisů na Kafkovu adresu uvedl: „čím déle jsem Kafkovi vzdálen, tím je mi tou svou slizkou zlomyslností nesympatičtější.“ K rozdmýchání sporu zřejmě došlo v květnu 1916. V dubnu totiž vyšel Weißův román Boj (Der Kampf), o Kafkovu recenzi tohoto díla jeho autor velmi usiloval. Kafka mu jí zřejmě dlouho sliboval, ale nakonec odepřel. Kafka se dle slov Weiße zachoval „jako padouch“.
Duben – Kafkův nemocný měsíc
Franz Kafka byl často nemocen, kvůli jeho oslabené imunitě si stěžoval na své zdraví a postupně musel navštěvovat různá sanatoria. V dubnu roku 1922 to bylo sanatorium v italském lázeňském městě Merano. O dva roky později již bylo zjevné, že Kafkovo extrémně osláblé tělo se nedokáže nákazám bránit, trpěl silnými bolestmi hrtanu, kdy mluvení již takřka nebylo možné. V dubnu roku 1924 navštívil dolnorakouské sanatorium Wienerwald i laryngologickou kliniku ve Všeobecné nemocnici ve Vídni. V dubnu téhož roku nastoupil i do dolnorakouského Sanatoria Hoffmann, kde 3. červa umírá na tuberkulózu.