Venkovní hra „Hledá se Odradek“ je založena na motivu jedné z Kafkových povídek a vybízí k hledání tvora, o jehož podobě, účelu i pohybu po Židovském Městě toho víme z díla Franze Kafky jen poměrně málo. Hra zve malé i velké návštěvníky k prozkoumání podoby Židovského Města v jeho původní urbanistické podobě – tedy před pražskou asanací – a k pátrání po tajuplném tvorovi.
Hra založená na motivu jedné z Kafkových povídek. Děj se odehrává v době přestavby židovské čtvrti Prahy, ve stejném časovém období, ve kterém žil Franz Kafka, ve městě, které již vlastně neexistuje. Tím, jak se každé město mění a staré domy nahrazují nové, obyvatelé přicházejí a odcházejí. Tak, jak se vrstvy města překrývají, překrývají se i příběhy, které se zde staly – nebo které se stát mohly. Židovské Město – to byla úplně zašmodrchaná síť malých a větších uliček, dvorků a průchodů a domů, které jako by si vzájemně trochu překážely, lezly na záda a mačkaly se na sebe.
Tohle místo tak bylo skutečným městem ve městě. Jeho křivolakost a nepřehlednost probouzela fantazii, někteří se tu báli, jiní byli nadšení, ale nikoho nenechalo místo lhostejným. Před více než sto lety se ale politici rozhodli, že starobylost a nepřehlednost v Praze nemá co dělat a postupně staré Židovské Město srovnali do latě. Zbourání nazvali líbivě „asanace“. Bláznivé uličky a zákoutí musela ustoupit nudné, přehledné a pravidelné síti ulic s domy, které dneska působí jako staré, ale vlastně to byla jen móda zpřed sto lety. Mnoho Pražanů cítilo, že s mizejícím Židovským Městem odejde i něco, co je jedním z nejniternějších složek jejich města. Že zmizí historie, která tu je vidět, život, který tohle místo umožňuje, dětské hry, které se tu dají hrát – a zmizí i legendy, duchové a pohádková stvoření, která tu žila jakbysmet.
Tady žil i česko – německo – židovský spisovatel Franz Kafka. I jeho inspirovala křivolakost a nepředvídatelnost tohoto místa, živila jeho představivost a dráždila imaginaci. Byl to člověk, který tudy chodil, díval se a všímal si – a možná i díky fantazii viděl víc, než člověk běžně vidí. A možná viděl víc i proto, že si tu jako dítě hrál a nikdy tak úplně dítětem být nepřestal. Všiml si i jednoho stvoření, které se nedostalo do legend, ale do Židovského Města se skvěle hodilo. Je to bytůstka docela nenápadná, která se jmenuje Odradek. Odradek pobývá „střídavě na půdě, na schodišti, na chodbách, v průjezdu,“ a je taky „neobyčejně pohyblivý a nedá se chytit,“ zapsal si Kafka. Zdá se tedy, že i pro nás je to nejlepší průvodce po městě, které už neexistuje. Zná ho jako své boty a to že se nedá chytit – je přece nejlepší důvod se za ním vydat.
Vyrazte na procházku na Josefov a poznejte jeho původní tvář.
Pohled na dům čp. 27 (vetešnictví Mojžíše Reacha) v Josefovské ulici před zbořením roku 1908 ©Archiv hl.města Prahy, Sbírka fotografií, sign. VI 47/45
